Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Změny plodnosti a kondice generačních línů v podmínkách Rybářství Hluboká
ŠAMPALÍK, Jan
V současnosti se úsilí výzkumu v řízené reprodukci ryb zaměřuje na nalezení univerzálních přípravků vhodných k indukci ovulace co možná nejširšího druhového spektra ryb. Zároveň je žádoucí, aby používané preparáty nebyly příčinou vysoké povýtěrové mortality generačních ryb a bylo možné opakování umělého výtěru v následujících reprodukčních sezónách. V letech 2006 {--} 2007 byl v provozních podmínkách Rybářství Hluboká (líheň Mydlovary) proveden experiment, jehož cílem bylo posoudit změny plodnosti a kondice generačních línů při použití různých hormonálních preparátů. Získaný generační materiál byl rozdělen do několika hmotnostních kategorií, u kterých byla zjišťována pracovní plodnost v procentech a oplozenost v procentech. Při realizaci pokusu byl posuzován vliv těchto preparátů: Ovopel, Dagin, Supergestran, Kobalerin.
Vliv teploty na udržení schopnosti oplození a líhnivosti při přechovávání neoplozených jiker u lína obecného
ANDONIU, Andreas
V této práci byla sledována délka skladování uměle vytřených jiker lína obecného (Tinca tinca) při různých teplotách v období před jejich osemeněním a aktivací na oplozenost, líhnivost a následné přežití plůdku do přechodu z embryonální do larvální periody života (zahájení aktivního příjmu potravy). K experimentu byla použita homogenní směs jiker získaná při hormonálně indukovaném umělém výtěru ze 6 jikernaček. Vzorky jiker byly bezprostředně po umělém výtěru dány do plastových misek a zakryty. Ty byly následně umístěny do temperovaných termoizolačních nádob s teplotami 5, 10, 15, 20, 25 a 30°C. V časových intervalech 0,5; 1; 1,5; 2; 3; 4; 6; 8 a 10 hodin bylo z každé teploty odebráno malé množství jiker (v počtu odhadem 50-100 kusů) do suchých skleněných kádinek (ve 3 opakováních v každé kombinaci teploty a délky přechovávání). Následně bylo provedeno jejich osemenění směsí spermatu od 6 mlíčáků a provedena aktivace vodou. Inkubace probíhala v neodlepkovaném stavu. V průběhu inkubace, resp. následného přechovávání embryí při teplotě 19-20,5 °C, byla denně vyměňována voda. Oplozenost byla vyhodnocena za 48 hodin po oplození. Líhnivost byla stanovena po 48 hodinách po začátku kulení prvních jedinců. Po přechodu z embryonální do larvální periody ontogenetického vývoje, byla plůdku nabídnuta živá potrava (nauplia žábronožky). Poté bylo spočteno množství plůdku s naplněným střevem. Zjištěné hodnoty byly vyjádřeny procentuálně jak z celkového počtu nasazených jiker, tak z oplozených jiker s využitím statistických metod (dvoufaktorové Anovy s opakováním). Nejvyšší úrovně (při statistickém vyhodnocení na hladině významnosti alfa = 0,05) oplozenosti jiker bylo dosaženo při kombinaci délky přechovávání a teploty 1 hodina/25 °C (68,0 +- 3,1 %). Vysoká úroveň oplozenosti se udržovala u jiker skladovaných po dobu 2 hodin, poté byl evidován postupný pokles hodnoty. Podobně tomu bylo i u parametru líhnivosti, kdy bylo vysokých úrovní dosaženo u jiker přechovávaných po dobu do 3 hodin (vyjma teploty 30 °C), poté se líhnivost snižovala. Sledované parametry přežití a příjmu potravy u plůdku (z hlediska praktické využitelnosti nejdůležitější) potvrdily výše uvedené tendence. Vysoká líhnivost z nasazených jiker se udržovala po dobu 1,5-3 hodin (vyjma 30 °C), poté došlo k jejímu postupnému poklesu. V čase 8 hodin (teploty 5-20 °C) bylo zjištěno přežití kolem 1,2 +- 1,8 %, u ostatních teplot bylo přežití nulové.
Možnosti fixace vzorků pro měření obsahu DNA u ryb průtokovou cytometrií
HUBÁLEK, Martin
Tato práce si klade za cíl zhodnotit možnost využití různých biologických fixativ k prodloužení uchovatelnosti vzorků rybích buněk a tkání pro pozdější měření obsahu DNA průtokovou cytometrií. Jako modelové druhy byly vybrány jeseter malý a lín obecný, od kterých byly získávány tři typy vzorků: krev a ploutevní tkáň subadultních / adultních jedinců a ocasní tkáň vykuleného plůdku. Na každý typ vzorku každého modelového druhu bylo testováno 13 fixačních metod, při jejichž výběru byl kladen zvýšený důraz na snadnou proveditelnost a časovou nenáročnost. Na průtokovém cytometru byly vzorky měřeny v nativním stavu neprodleně po odběru do fyziologického roztoku a dále po 1, 5 a 10denní fixaci, během níž byly uchovávány v lednici nebo mrazáku při -80 ?C. Jejich analýza probíhala simultánně se standardy nativními buňkami z ploutevní tkáně lína v případě zkoumání vzorků z jesetera malého a komerčně dodávanými fixovanými pstružími erytrocyty pro vzorky z lína obecného. Použitým fluorochromem byl 4',6-diamidino-2-fenylindol (DAPI s excitačním/emisním maximem 358 / 461 nm). Na základě zjištěných hodnot variačního koeficientu (CV) fixovaných vzorků a změn v úrovních jejich fluorescence ve srovnání s nativním stavem jsou navrženy optimální postupy pro prodloužení uchovatelnosti všech typů vzorků obou modelových druhů.
Mikromanipulace a kryopreservace zárodečných buněk ryb
LINHARTOVÁ, Zuzana
Vytváření chimér zárodečných linií je v současné době jedním z poutavých témat výzkumu v oblasti rybářství. Tato metoda má potenciál zabezpečit nebo zvýšit produkci gamet druhů, které jsou komerčně velmi cenněné, ohrožené nebo druhů s problematickou reprodukcí a to za použití běžně dostupného druhu přizpůsobeného k umělému výtěru jako producenta těchto gamet. Hlavním cílem této technologie je získání generačních ryb malých rozměrů (host) produkující reprodukčně funkční gamety druhu původního (donora) po transplantaci zárodečných kmenových buněk donora do hosta. Klíčovými faktory pro vytvoření této biotechnologie je velké množství předběžných experimentů: dokumentace embryonálního a larválního vývoje donora i hosta, charakterizace zárodečných kmenových buněk společně s dokumentací jejich migračních aktivit, sterilizace hosta, izolace a kryoprezervace zárodečných buněk donora. Všechny tyto pokusy byly hlavním cílem této práce. V této práci jsme se zabývali dvěma odlišnými taxonomickými skupinami ryb. Nejprve naší hospodářsky využívanou rybou, línem obecným, kde bychom chtěli uplatnit své dosažené znalosti k vytvoření chiméry zárodečné linie u kaprovitých ryb za pomocí transplantace zárodečných buněk lína (donora) do menšího a rychleji se rozmnožujícího druhu, kterým je kardinálka čínská. Dále jsme se zaměřili na jesetery, skupinu ryb zahrnující celou řadu ohrožených druhů (evidovaných v Červené knize ohrožených druhů (IUCN)), ryby dosahujících velkých rozměrů a zpravidla s dlouhým reprodukčním cyklem. V tomto případě jsme si vybrali jesetera malého jako hosta kvůli kratšímu reprodukčnímu intervalu a menší velikosti těla, k produkci gamet donora, kriticky ohroženého druhu s dlouhým reprodukčním cyklem, jakým je vyza velká. Touto inovativní technologiií bychom mohli získat spermie a jikry v kratším časovém intervalu a od menšího druhu. V případě lína obecného, jsme se nejprve zaměřili na dokumentaci jeho embryonálního a larválního vývoje společně s popisem původu a migračních aktivit primordiálních zárodečných buněk (PGCs). Tyto buňky byly vybrány jako vhodný prostředek pro vytvoření chiméry zárodečné linie v rámci druhu, jelikož nesou genetickou informaci obou rodičů a jsou schopné samovolně migrovat do míst výskytu budoucích gonád (Linhartova a kol., 2014a). Poté jsme vyvinuli praktické metody pro izolaci a kryopreservaci pozdějších vývojových stádií kmenových zárodečných buněk (GC), spermatogonií (SG) a spermatocytů (Linhartova a kol., 2014b). V případě jeseterovitých ryb, Saito a kol. (2014) popsal migrační aktivitu i samotný původ PGCs, který se soustředuje do vegetativního pólu jikry, stejně jako je to známo u obojživelníků. Dále Pšenička a kol. (2015) popsal izolaci a kryopreservaci GC, zastoupených převážně SG a OG a previtellogeními oocyty, 2-4 letých jeseterů sibiřských. Izolované GC byly transplantovány do hosta (jesetera malého) a úspěšně kolonizovaly jeho zárodečnou rýhu. Na závěr jsme se zabývali sterilizací hosta, jesetera malého, potenciálního hosta pro transplantaci zárodečných buněk donora. Snahou bylo dosáhnout sterility pomocí knockdownu specifického genu zárodečných buněk látkou morfolino antisense oligonukleotid (MO) dndMO. Naše výsledky popisují první spolehlivě fungující způsob sterilizace jeseterovitých ryb (Linhartova et al., manuskript). Navíc jsme publikovali důležité informace o morfologii a ultrastruktuře spermií vyzy velké pomocí skenovací a transmisní elektronové mikroskopie, rozšiřující znalosti o stavbě spermií a týkající se i evolučních a taxonomických vztahů mezi jesetery (Linhartova et al., 2013). Tato práce představuje několik studií s odlišnými zaměřeními, ale s jedním hlavním cílem - vytvoření chimér zárodečných linií u ryb. Všechny tyto výsledky jsou předpokladem pro budoucí aplikaci této technologie.
Posouzení vlivu výživy a technologie chovu na změny v kvalitě masa Lína obecného (Tinca tinca)
PŘÍBORSKÝ, Josef
Cílem této práce bylo určit dopad krmiva (přirozené potravy a komerčního krmiva) na chemické složení a profil mastných kyselin ulovených ryb. Obsah sušiny rybího masa vyplývající z komerčního krmiva byl vyšší oproti přirozené potravě (23.94?1.24 % oproti 19.66?0.82 %) ? v dusíkatých sloučeninách (60.24?2.82 % oproti 72.12?1.75 %), celkovém obsahu tuku (24.81?4.51 % oproti 6.14?2.85 %) a popelovinách (7.55?1.28 % oproti 10.54?1.53 %). Spektrum mastných kyselin bylo určené plynovou chromatografií za použití přístroje Varian 3800. Krmení líni v recirkulačním systému měli v mase průkazně vyšší zastoupení (P< 0.05) monoenových mastných kyselin (MUFA = 43.04?1.68 %) a n-6 polyenových mastných kyselin (PUFA = 15.47?1.07 %) ve srovnání s masem ryb pocházejících ze zemních rybníčků a využívající výhradně přirozenou potravu - MUFA (32?5.29 %) a n-6 PUFA (13.6?1.66 %). Líni živící se přirozenou potravou v zemních rybníčcích mají prokazatelně (P< 0.05) vyšší zastoupení n-3 PUFA (16.8?4.38 %) a ? PUFA (30.3?5.3 %) než maso línů chovaných v recirkulačním systému - PUFA n-3 (10.05?0.85 %) a ? PUFA (25.52?1.07%). U línů ze zemních rybníčků byl stanoven poměr n-3/n-6 PUFA 1.2; u ryb z recirkulačního systému 0.65. Tento poměr prokazatelně poukazuje na vyšší zastoupení n-3 PUFA v mase línů ze zemních rybníčků na přirozené potravě, oproti intenzivně přikrmovaným a chovaným línům v recirkulačním systému, mající vyšší zastoupení n-6 PUFA.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.